Pokud vláda stihne včas schválit potřebnou legislativu, stane se rok 2021 zlomem, po kterém uhelné energetické zdroje začnou přepouštět své postavení modernějším technologiím. Shodli se na tom největší energetičtí hráči, které v anketě oslovil deník E15.

Svou roli v technologickém přechodu sehraje i koronakrize. Navzdory tomu, že je energetický sektor silně regulovaný a pandemie jej postihla jen omezeně, už letos by mohla být situace jiná. Tradiční elektrárny totiž elektřinu prodávají na energetické burze, a i když většinu zobchodují měsíce až roky dopředu, činí tak většinou průběžně a velmi konzervativně.

Z pohledu účetnictví to znamená, že na místo kontraktů sjednaných za vyšší předpandemickou cenu postupně nastupují ty s nižší cenovkou. Tak se nakonec pandemie negativně podepíše na letošních hospodářských výsledcích elektráren, a tím i větších energetických skupin, jako jsou ČEZ, Energetický průmyslový holding či Sev.en Energy.

Nízká cena elektřiny na burze nevydržela dlouho, komodita se už prodává dráž než před pandemií. Hlavním důvodem však není zvýšená poptávka, ale rostoucí cena emisních povolenek. V konečném důsledku to znamená jediné – koronakrize ještě více ztížila roli energetických firem, jejichž byznys je z velké části postavený na spalování uhlí.

ČEZ nebo například EPH se z této kategorie firem pomalu stahují. I proto EPH neočekává výrazné zhoršení výsledků. „Naprostá většina provozního zisku EPH je generována z infrastrukturních aktiv, například sítě plynovodů, u nichž jsou výnosy garantované. I v případě výroby elektřiny je většina produkce dlouhodobě zasmlouvaná,“ uvádí k finančnímu výhledu mluvčí EPH Daniel Častvaj.

Zdroj E15